Reakce J. Pospíšilové na článek Z. Vybírala v LN, ze dne 11. 3. 2010
(vyšlo dne 12. 3. 2010, LN)

Přiznám se, nechtělo se mi vstupovat do diskuse s někým, kdo pracuje s texty jiných autorů jako pan Vybíral, který i svým článkem z 11.3.2010 potvrzuje, že s terapií pevným objetím (TPO) není obeznámen, či spíše ji naprosto nepochopil. Nehodlám nepřátelský postoj toho pána k TPO jakkoli měnit, jsem realista, to nelze.
Neodolala jsem ale možnosti ocitnout se v prohnilé společnosti pana předsedy, pana exprezidenta a paní šéfredaktorky – je mi ctí. Terapeutický směr Jiřiny Prekopové si ostatně přes tuhý odpor části odborné i laické veřejnosti své místo již vydobyl, a to pro své komplexní pojetí člověka v jednotě tělesné, duševní i duchovní (Apage, Satanas!) včetně jeho sociálního kontextu. Jistěže není lékem na vše a pro všechny, samozřejmě má své kontraindikace, které v počátku nebyly dostatečně známy, a také své neúspěchy. Na některé bolesti je však pevné objetí lékem jediným, například k rehabilitaci porušené vazby mezi matkou a dítětem při jejich dlouhodobém odloučení. (Obecněji známou a hojně používanou košer psychologickou metodou je soucitně si o tom popovídat.)
Nevím, jestli bohužel, ale je to tak: psycholog a psychoterapeut nejvíc ze všech povolání (pokud se mýlím, opravte mě) vychází při své práci ze své vlastní životní zkušenosti a jen přes ni, jinak to nejde, přistupuje k druhým lidem. Panu Vybíralovi brnká TPO na citlivou strunku skrytého traumatu, takže musí reagovat agresí a manipulací, aby nebylo poznat, jak se vyděsil.

Jarmila Pospíšilová, žákyně Jiřiny Prekopové, terapeutka pevným objetím, která si rozhodně není jistá, že svým klientům vždy jen prospěla, Veselí nad Moravou
 

Reakce J. Pospíšilové na článek Z. Vybírala v LN, ze dne 11. 3. 2010
(vyšlo dne 12. 3. 2010, LN)

Přiznám se, nechtělo se mi vstupovat do diskuse s někým, kdo pracuje s texty jiných autorů jako pan Vybíral, který i svým článkem z 11.3.2010 potvrzuje, že s terapií pevným objetím (TPO) není obeznámen, či spíše ji naprosto nepochopil. Nehodlám nepřátelský postoj toho pána k TPO jakkoli měnit, jsem realista, to nelze.
Neodolala jsem ale možnosti ocitnout se v prohnilé společnosti pana předsedy, pana exprezidenta a paní šéfredaktorky – je mi ctí. Terapeutický směr Jiřiny Prekopové si ostatně přes tuhý odpor části odborné i laické veřejnosti své místo již vydobyl, a to pro své komplexní pojetí člověka v jednotě tělesné, duševní i duchovní (Apage, Satanas!) včetně jeho sociálního kontextu. Jistěže není lékem na vše a pro všechny, samozřejmě má své kontraindikace, které v počátku nebyly dostatečně známy, a také své neúspěchy. Na některé bolesti je však pevné objetí lékem jediným, například k rehabilitaci porušené vazby mezi matkou a dítětem při jejich dlouhodobém odloučení. (Obecněji známou a hojně používanou košer psychologickou metodou je soucitně si o tom popovídat.)
Nevím, jestli bohužel, ale je to tak: psycholog a psychoterapeut nejvíc ze všech povolání (pokud se mýlím, opravte mě) vychází při své práci ze své vlastní životní zkušenosti a jen přes ni, jinak to nejde, přistupuje k druhým lidem. Panu Vybíralovi brnká TPO na citlivou strunku skrytého traumatu, takže musí reagovat agresí a manipulací, aby nebylo poznat, jak se vyděsil.

Jarmila Pospíšilová, žákyně Jiřiny Prekopové, terapeutka pevným objetím, která si rozhodně není jistá, že svým klientům vždy jen prospěla, Veselí nad Moravou